Neurologická onemocnění jsou nadále podceňována, nedostatečně uznávána a péče o ně nedostatečně financována, vytýkají lékaři politikům u příležitosti dnešního Světového dne mozku. Podle nich se neurologická péče musí stát zdravotnickou prioritou nejvyšší úrovně a společnost musí najít dostatečné zdroje pro péči o stále více rostoucí počet těchto pacientů.

Každý třetí ve věku nad 80 let trpí alespoň jedním neurologickým onemocněním. Každoročním vyhlašováním World Brain Day dne 22. července usiluje World Federation of Neurology (WFN) o zvýšení povědomí o významu zdraví mozku. Letos je tématem informační kampaně stárnutí mozku.

Odborníci požadují, aby se více investovalo do programů prevence a do zdravotnictví místo pohlížení na stárnoucí populaci jako na zátěž.

"Je stále zřejmější, že neurologických onemocnění, jako například iktus a demence, přibývá takovou rychlostí, že mohou přesáhnout možnosti našich systémů zdravotní péče," varoval v Londýně u příležitosti letošního Světového dne mozku prezident Světové neurologické federace (WFN) Raad Shakir. I když podle něj odborníci již dlouho na tuto skutečnost upozorňují, zdravotní politika na mnoha místech tato varování v dostatečné míře nereflektuje.

"Zdraví mozku bude jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících sociální a ekonomický „well-being“ starších osob," míní Shakir.

Prevalence řady neurologických onemocnění se zvyšuje s věkem, včetně iktu, demence a Parkinsonovy choroby, nejčastějších onemocnění mozku, které ovlivňují stárnoucí populaci. Odborníci odhadují, že deset až 20 procent všech 60- až 80-letých trpí alespoň jednou z těchto chorob. A u starších 80 let téměř každý třetí. A tato věková skupina stále roste na celém světě. V současnosti je 800 milionů lidí ve věku nad 60 let a tvoří 12 procent světové populace. Demografové předpokládají, že v roce 2050 dosáhne tohoto věku 21 procent populace (více než dvě miliardy). Počet neurologických pacientů se bude adekvátně postupně zvyšovat.

"Je čas jednat!" vyzývá předseda výboru Public Awareness při WFN Mohammad Wasay z pákistánského Karáčí. Podle něj jsou nemoci, které ovlivňují mozek, celosvětově nejčastějšími příčinami invalidity.
 
Věk a genetická predispozice sice zůstávají největšími rizikovými faktory pro iktus a demenci, ale existují i ​​ovlivnitelné faktory. Například hypertenze a diabetes přítomné již ve středním věku zvyšují riziko pozdějšího vzniku Alzheimerovy choroby dvoj- až trojnásobně. Wasay uvedl: "Včasná léčba těchto rizikových faktorů tedy podle všeho snižuje riziko nejen iktu, ale i demence. Vyvážená strava s listovou zeleninou, ovocem a rybami udržuje hodnoty cholesterolémie nízké a přispívá tak k minimalizaci rizik. Vzdání se kouření je rozumné vždy. "

Spolu se zdravou stravou a dostatečným tělesným cvičením je podle odborníků důležité udržovat mozek v kondici tím, že jej stále vystavujeme novým podnětům. Podle studie zveřejněné v časopise New England Journal of Medicine, riziko demence je o 74 procent nižší u lidí, kteří často hrají deskové hry, o 35 procent nižší u těch, kteří intenzivně čtou, o 69 procent nižší u lidí, kteří hrají na hudební nástroj a o 41 procent nižší u těch, kteří luští křížovky. Wasay proto radí: "Zůstaňte mentálně aktivní, zvídaví a celoživotně se vzdělávejte. Buďte nadále sociálně aktivní, zapojujte se do společenských a volnočasových aktivit i jako dobrovolníci, cestujte, navštěvujte společenské kluby."

Kontrolované intervenční studie jako například FINGER (Finnish Geriatric Intervention Study to Prevent Cognitive Impairment and Disability) ukazují, že aktivní životní styl může nejen zabráňovat, ale také zpomalovat rozvoj kognitivních poruch. Multimodální intervence sestávající se z dietních doporučení, pravidelného cvičení, kognitivního tréninku a monitorace cévních rizikových faktorů se v této studii ukázaly být účinnými postupy pro udržení a zlepšení kognitivních funkcí u lidí s rizikem vzniku demence.

Posílení zdravotnických struktur

Generální tajemník WFN Wolfgang Grisold (Vídeň) zdůraznil potřebu rozvoje zdravotnických zařízení neurologie. "Moderní neurologie může nabídnout mnoho pro zvládnutí následků demografického vývoje. Politikům působícím ve zdravotnictví se proto ve všech zemích doporučuje, aby investovali do rozvoje neurologické péče. "

Grisold odmítl argumenty o stále napjatějších zdravotnických rozpočtech. "Společnost jednoduše musí najít zdroje, s jejichž pomocí bude hradit náklady na léčbu a péči o naše bližní, kteří jsou staří. V tomto ohledu musíme být zastánci  našich pacientů."

Kromě dostatečné úrovně akutní neurologické péče musí být cílem pro stárnoucí společnosti dále rozšiřovat rehabilitační kapacity a možnosti dlouhodobé péče. Podle Grisolda rovněž paliativní péče budehrát stále důležitější roli: "Neurologicky orientovaná paliativní medicína může zmírnit dopady nevyléčitelných nemocí pro pacienty všech věkových skupin. Zlepší tak kvalitu života těžce nemocných lidi, kteří nemají žádné vyhlídky na vyléčení."

Vzhledem k tomu, že asi 80 procent starších lidí bude v roce 2025 žít v méně rozvinutých oblastech světa, WFN se rovněž zasazuje o adekvátní rozdělování globálních zdrojů. Grisold uvedl: "Přestože jsme udělali velký krok vpřed v diagnostice a léčbě neurologických onemocnění, existují nadále otřesné nerovnosti v dostupnosti léčebných možností. Mnoho lidí po celém světě memá buď žádný přístup nebo jen nedostatečný přístup k neurologické péči. " V bohatých zemích jsou v průměru tři neurologové na 100 000 obyvatel, zatímco v zemích s nízkým HDP jich na stejný počet připadá jen 0,03.

 

Globální úsilí v boji proti Alzheimerově chorobě

V prosinci 2013 představitelé G8 prohlásili: "Naším cílem je nalézt léky pro demenci a identifikovat chorobu modifikující terapii do roku 2025 a zvýšit kolektivně a podstatně objem finančních prostředků pro výzkum demence k dosažení tohoto cíle.

V roce 2015 byla potřeba péče pro 47 milionů pacientů s demencí. Odborníci předpovídají, že toto číslo vzroste na 75 milionů v roce 2030 a na až 131 milionů do roku 2050. Tento nárůst bude mít obrovské důsledky, včetně ekonomických. Studie provedená ve Velké Británii, Švédsku, Španělsku a ve Spojených státech odhaduje, že jeden pacient s demencí, jenž je při zvládání každodenního života relativně nezávislý, stojí společnost asi 14 500 € ročně. U pacientů, kteří již potřebují ústavní péči, toto číslo vzrůstá na 72 500 € ročně. Celosvětové náklady na péči o pacienty s demencí v roce 2015 již dosáhly obrovské sumy 818 miliard USD.
 
Ředitelka výzkumného střediska Danish Dementia Research Centre v Kodani, Gunhild Waldemarová, vyslovila tento požadavek: "Všechny osoby s Alzheimerovou chorobou by měly mít přístup k péči, jež spolehlivě a včas stanoví diagnózu a léčbu, bez ohledu na sociálních nerovností.“ To podle ní zahrnuje nejen farmakoterapii, ale nefarmakologické intervence, pro které již existuje jasný důkaz o jejich přínosu jako jsou například psychosociální, behaviorální nebo environmentální intervence.

Waldemarová poznamenala, že je zapotřebí pokračovat ve výzkumu základních příčin a patogeneze Alzheimerovy choroby. Jedna věc je podle něj jistá: demence není nutným fenoménem souvisejícím s věkem. „Polovina všech 90letých nemá žádné poruchy paměti," řekla Waldemarová.

V posledních letech bylo dosaženo značného pokroku v péči o pacienty s demencí a ve výzkumu rizikových faktorů a možností prevence. "… a vidíme i některé slibné výsledky v imunizační strategii proti AD. Nicméně, ještě dnes je nemožné zvrátit, nebo dokonce zastavit Alzheimerovu chorobu," uvedla Waldemarová, jež vyzvala ke zvýšení investic do výzkumu  a rozvoje inovativních a účinných terapií.

 "Vzhledem k nedostatečnému pokroku ve výzkumu léku na Alzheimerovu chorobu a rychle se zvyšujícím nákladům na péči o pacienty s demencí, politici a vlády mají silnou motivaci poskytnout více zdrojů pro tuto důležitou oblast. Potřebujeme průlomové objevy, terapii šitou na míru konkrétního pacienta," dodala Waldemarová.

Zdroj: Tribune.cz

 

Budíček pro politiky

"Naše iniciativa představující Světový den mozku je také výzvou, jež má být budíčkem pro politiky s rozhodovací pravomocí po celém světě. Neurologická onemocnění nejsou v dostatečné míře na pořadu jednání zdravotní politiky - a to jak na národní úrovni, tak na mezinárodní úrovni. Břemeno neurologických poruch je nadále podceňováno, nedostatečně uznáváno a nedostatečně financováno," vytýká prezident WFN Shakir.

"Naše poselství je jasné:  Priority v politice a financování se musí změnit. Zdraví mozku by mělo být považováno za jednu ze zdravotnických priorit nejvyšší úrovně. Neurologové musí mít vedoucí úlohu při prosazování nových přístupů v boji s neurologickými onemocněními."

Kategorie