Téměř každý rok od ledna platí nová pravidla v oblasti cestovních náhrad. Velké změny přichází jen občas. Zato s drobnými změnami, například v podobě změn sazeb, se setkáváme častěji. Oblast cestovních náhrad je rozsáhlá, a proto Vás o nich budeme podrobně informovat ve více zprávách.

Základní informace

Oblast cestovních náhrad upravuje zákoník práce. Výše sazeb se většinou mění na jednotlivé kalendářní roky. Níže uvedené informace jsou platné od 1.1.2014.

 

Obecně platí tato pravidla:

  • cestovní náhrady přísluší v prokázané výši. Zákoník práce přitom stanovuje minimální či maximální výši některých cestovních náhrad,
  • výše cestovních náhrad stanovená Zákoníkem práce představuje částky, které nepodléhají na straně zaměstnance žádnému zdanění (tj. nepatří do základu daně, ani se neodvádí sociální a zdravotní pojištění),
  • zaměstnavatelé mohou vyplácet náhrady nad uvedený rámec, a to v souladu s interní směrnicí nebo ustanovení přímo v pracovních smlouvách. Částka, o níž je rámec překročen, podléhá zdanění a odvodům sociálního a zdravotního pojištění a na straně zaměstnance je součástí jeho mzdy,
  • krácení stravného je od roku 2012 povinností přímo ze zákona.

 

Při pracovních cestách mají zaměstnanci nárok na tyto náhrady:

  • stravné tuzemské,
  • stravné zahraniční,
  • kapesné při zahraniční cestě,
  • jízdní výdaje,
  • skutečně vynaložené výdaje (ubytování, parkovné, dálniční známky apod.).

 

Pracovní cesta začíná běžet od nástupu zaměstnance na cestu k výkonu práce do jiného místa, než je jeho pravidelné pracoviště, včetně výkonu práce v tomto místě, do návratu zaměstnance z této cesty. Pokud je tedy zaměstnanec v místě svého pravidelného pracoviště (obec jeho bydliště), nevzniká mu nárok na stravné. Bude mít nárok pouze na výdaje související v prokázané výši (jízdné, parkovné apod.). V okamžiku, kdy vyjede z dané obce, začíná běžet doba pro výpočet případných cestovních náhrad (stravné).

 

Tuzemské stravné (diety) 

 

Při tuzemské pracovní cestě přísluší zaměstnanci stravné za každý kalendářní den ve výši:

  • 67 Kč,  trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
  • 102 Kč až 123 Kč,   trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin
  • 160 Kč až 191 Kč,   trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

O výši stravného v rámci rozpětí rozhoduje zaměstnavatel (ve směrnici). Pokud zaměstnavatel nestanoví konkrétní výši stravného, garantuje zaměstnanci zákon nárok na stravné ve spodní sazbě stanoveného rozpětí.

V případě jedné pracovní cesty, která spadá do 2 kalendářních dnů, je možné posuzovat dobu trvání pracovní cesty dohromady za oba dva dny, pokud to je pro zaměstnance výhodnější. To však neplatí pro tuzemskou část zahraniční pracovní cesty.

V případě více pracovních cest v jednom kalendářním dni je nutné posuzovat každou pracovní cestu samostatně.

Pokud bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé takové jídlo až o hodnotu:

  • 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin
  • 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  • 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Míra snížení stravného za jedno bezplatně poskytnuté jídlo tak může činit např. u pracovní cesty trvající 5 až 12 hodin 1 % až 70 %.

Povinnost krácení stravného platí i v případě, kdy je snídaně již zahrnuta v ceně ubytování, bez ohledu na skutečnost, zda zaměstnanec snídani využil nebo ne.

  • Stravné zaměstnanci nepřísluší vůbec, pokud mu během pracovní cesty, která trvá:
  • 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla
  • 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla. 

 

V dalším pokračování bude informace o stravném při zahraničních pracovních cestách.