Dekriminalizace a pragmatický přístup, při němž jde hlavně o ochranu lidského zdraví, by měl v budoucnu dominovat evropské protidrogové politice. Za změnu přístupu EU ještě před speciálním jednáním Valného shromáždění OSN k této problematice v roce 2016 se v Bruselu přimlouvá nevládní Globální komise pro změnu drogových politik.
Skupina založená před několika lety sdružuje takové osobnosti jako je někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan, bývalá švýcarská prezidentka Ruth Dreifussová, britský miliardář Richard Branson, polský exprezident Aleksander Kwaśniewski a další bývalí prezidenti či premiéři několika zemí. Z Česka je členem někdejší pražský primátor Pavel Bém.
Evropští členové skupiny sešli se zástupci Evropské komise i s europoslanci. EU by se podle skupiny měla před specializovaným zasedáním Valného shromáždění OSN situací v této oblasti zabývat na některém ze svých summitů, zřízena by například mohla být funkce celoevropského zmocněnce pro drogovou problematiku.
Členské země EU, jejichž přístup k drogám se pohybuje od tvrdé represe po toleranci a dekriminalizaci, Evropskou komisi i europarlament skupina vyzývá, aby o tématu začaly debatovat na základě vědeckých poznatků a skutečně dosažených výsledků. Skupina chce zpochybnit 'obecnou pravdu', že správným přístupem je především tvrdost.
První ze změn, které skupina prosazuje, je dekriminalizace drog v mezinárodním kontextu. Vlastní kriminalizace užívání a držení nevede ke snížení celkové konzumace drog. Naopak má řadu nechtěných negativních efektů na veřejné zdraví i v sociální oblast. Bezpečnostní složky by navíc ušetřily peníze, které by bylo možné použít na systémy veřejného zdravotnictví a související investice do sociální oblasti. Bezpečnostní orgány by se měly více soustředit na potírání organizované kriminality, vážný organizovaný zločin a praní špinavých peněz.
Právě otázka lidského zdraví by podle skupiny měla být prioritou protidrogové politiky na národní i mezinárodní úrovni. Potřeba je prý také v mezinárodním kontextu zajistit dostupnost léků na tišení bolesti.
Jako kontroverzní bude mnohým v EU zřejmě připadat poslední z doporučení - aby země EU a také OSN začaly drogové trhy regulovat. Skupina však nehovoří o legalizaci, to by znamenalo volný trh s drogami.
Země pravidly regulují - a někdy tvrdě - nejen užívání a prodej opiátů, morfium, některé stimulační látky, anestetika, ale třeba také tabáku či alkoholu. Ve Švýcarsku, které reguluje dostupnost heroinu, je nyní přes 80 procent závislých v kontaktu se zdravotním systémem a snižuje se tak riziko nákazy HIV a dalších chorob, připomněla bývalá prezidentka země.
Prohibice podle za desítky let nepřinesla žádný efekt. Regulace trhů by měla být cestou, jak zabránit tomu, aby obrovské finanční prostředky z nyní nezákonného trhu nebyly jen zdroji pro skupiny organizovaného zločinu, uvedl P. Bém.