Někteří ředitelé nemocnic se obávají regionálních disproporcí při financování zdravotních služeb. Toto stanovisko zaznělo na 2. ročníku Business snídaně pro odborníky ve zdravotnictví, kterou v Brně 11. února zorganizovala společnost Magnus Regio.
Řada nemocnic stála na podzim roku 2013 před kolapsem. V roce 2014 by si měly díky nové úhradové vyhlášce přilepšit. Vedoucí Oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění na ministerstvu zdravotnictví Jan Kvaček sdělil, že ve srovnání s rokem 2013 do nich přiteče o čtyři miliardy korun více. Někteří ředitelé se ale obávají toho, že dopady úhradové vyhlášky pro tento rok neodpovídají struktuře nemocnic. Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Lukáš Velev se obává, že jiný efekt bude mít v oblastech, kde je větší zastoupení oborových pojišťoven, jiný v těch, kde má dominanci Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Jedním z cílů nové vyhlášky je totiž i srovnání sazeb mezi malými pojišťovnami a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP), která za stejnou péči platila na úhradách mnohem více. To se má ale změnit. V oblastech, kde je více pojištěnců malých pojišťoven, by se tak mohly zvednout příjmy nemocnic více než tam, kde dominuje VZP. Podle Jan Kvačka ale vyhláška není koncipována tak, aby měla různý dopad na různé regiony a není ani pravda, že by byla nepříznivá menším a středním nemocnicím.
Tuto tezi podpořil i ředitel VZP Zdeněk Kabátek. VZP si udělala modelaci ve spolupráci se všemi pojišťovnami. Mezi patnácti nejvíce rostoucími nemocnicemi je deset krajských. Nejvíce rostoucí není fakultní nemocnice, ale velice specializovaný ústav. Mezi nemocnicemi, které se v roce 2014 naopak dostanou pod úroveň vyhlášky z roku 2013, figuruje podle Kabátka i jedna nemocnice fakultní. Ředitel Kabátek varuje, že největším problémem nové úhradové vyhlášky je její příjmová část. Vyhláška podle něj počítá se zdroji, které se ale podle něj v očekávané výši nedostaví. Vliv na sestavování rozpočtů bude mít i výpadek příjmů z poplatku za hospitalizaci. Vláda navíc plánuje zrušit všechny poplatky, což vyvolalo v řadách ředitelů nemocnic kritickou odezvu. „Říkáme, že není dost peněz a hrdinsky přitom rušíme poplatky,“ komentoval situaci ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus.
Klíčové přitom bude, jak hodlá nová vláda výpadek poplatků poskytovatelům zdravotních služeb vykompenzovat. Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Lukáš Velev upozornil, že z médií je zatím známo jen to, že politici poplatky zruší a že bude výpadek příjmů nemocnicím nějakým způsobem nahrazen, mechanismus ale ještě není nastaven.
Podle Jan Kvačka z ministerstva zdravotnictví je však třeba si uvědomit, že peníze z poplatků nebudou chybět v systému jen v roce2014, ale i každý další následující rok. Otázkou zůstává, kde vzít na kompenzaci výpadku příjmů z poplatků peníze. Pokud chybí prostředky, není tolik míst, kde je získat. Buď se víc zadluží stát, zvednou se daně nebo se zvedne pojištění, vyjmenoval Jan Kvaček. Zejména poslední krok ale skýtá řadu problémů. Každé navýšení pojištění znamená zdražení práce. Kdyby k tomu došlo, je otázka, jestli se rapidně nerozšíří takzvaný švarc systém, uvedl vedoucí Odboru zdravotnictví Jihomoravského kraje Jan Čupera a dodal, že nelze řešit jen příjmovou stránku celého systému, ale je nutné ohlídat si také efektivitu využití peněz.
Podle odborníků bylo dlouhodobě podfinancované například Národní referenční centrum, mezi jehož cíle patří zavádění klasifikačního systému DRG jako úhradového mechanismu, revize seznamu výkonů, využití produkčních dat pojišťoven pro sledování kvality poskytované péče. Zde je třeba vybojovat podmínky pro vyrovnání sazeb mezi pojišťovnami, uzavřel Kvaček s tím, že kultivování českého DRG je nikdy nekončící práce, která by ale ve výsledku mohla českému zdravotnictví výrazně prospět.