Jaké jsou povinnosti lékaře, který pracuje v nemocnici v zaměstnaneckém poměru a byla mi nabídnuta práce konzultanta farmaceutické společnosti formou externí spolupráce?
Podle Mgr. Lucie Neubertové je pro spolupráci lékaře s farmaceutickou společností možné využít dohodu o provedení práce nebo smlouvu o spolupráci.
Pro portál E15 vysvětlila hlavní rozdíly mezi těmito smluvními typy. Dohoda o provedení práce představuje zvláštní formu pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem mimo pracovní poměr. Podle zákoníku práce však rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Tuto dohodu je tedy vhodné uzavřít pro případ krátkodobější spolupráce.
V případě dlouhodobější spolupráce, jež přesáhne uvedených 300 hodin ročně, pak lze uzavřít dohodu o pracovní činnosti. Na základě této dohody však není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Uzavření smlouvy o spolupráci, na jejímž základě by docházelo k soustavné činnosti lékaře provozované samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, by podle jejího názoru naplnilo definici živnosti podle zákona o živnostenském podnikání. Z tohoto důvodu by tedy bylo nezbytné nejdříve si opatřit živnostenský list a plnit všechny povinnosti spojené s výkonem podnikatelské činnosti, tedy včetně dodržování daňových předpisů.
Obecně podle zákoníku práce platí, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Nicméně, vzhledem k možným specifikům, by Mgr. Neubertová za účelem posouzení, zda by uvedená činnost nekolidovala s výkonem činnosti v rámci hlavního pracovního poměru, doporučovala důkladně prostudovat pracovní smlouvu a interní předpisy zaměstnavatele.
Mgr. Neubertová současně upozorńuje na etické hledisko spolupráce lékaře s farmaceutickou společností, které vyplývá ze stavovských předpisů České lékařské komory. Tyto předpisy stanoví, že lékař může působit jako konzultant farmaceutické firmy pouze za předpokladu, že při takovém spojení s farmaceutickou firmou vždy zůstane zcela nezávislý ve svém rozhodování a bude vykonávat lékařskou praxi ve prospěch pacienta.
Náhrada za konzultační činnost také musí odpovídat vynaložené práci, měla by tedy být přiměřená. Současně je stanoveno, že pokud lékař informuje jiné lékařské či farmakologické subjekty, musí své spojení s farmaceutickou firmou zveřejnit, aby byla zachována průhlednost zájmů pro všechny zúčastněné.