Ministerstva zaujala negativní stanovisko ke komunistickému návrhu na zrušení všech regulačních poplatků, placených v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění. Podle členů vlády je nejprve třeba posoudit možné dopady zrušení poplatků. Návrhu vytýkají i další nedostatky.

Vláda ČR se sice zavázala ke zrušení většiny poplatků ve zdravotnictví – s výjimkou poplatku na pohotovosti – jejich zrušení však musí podle ministerstev předcházet pečlivé posouzení všech důsledků. Podle Ministerstva financí ČR (MF ČR) bude tento krok představovat významné dopady do financování systému zdravotnictví a veřejného zdravotního pojištění. Je nutné zanalyzovat a posoudit veškeré tyto dopady a v rámci jejich posouzení projednat opatření, navrhovaná ministrem zdravotnictví, která by výpadek v příjmech poskytovatelů zdravotních služeb kompenzovala.

Portál E15 uvádí, že součástí komunistického návrhu je vedle zrušení všech poplatků bez výjimky u služeb z veřejného zdravotního pojištění i zavedení limitu ve výši 2500 korun na kalendářní rok na hrazení doplatků za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) připomnělo, že prakticky totožnými návrhy se již v minulosti vláda i poslanecká sněmovna zabývaly a vždy je odmítly. Ministerstvo také podotklo, že návrh je v rozporu s programovým prohlášením vlády, které s účinností od ledna 2015 počítá se zrušením poplatků za recept i za ošetření v ambulantní sféře s tím, že bude ponechán pouze poplatek za využití pohotovosti. Návrh prý také vůbec neřeší dopady zrušení těchto příjmů na poskytovatele zdravotních služeb. Je nezbytné brát v úvahu, že regulační poplatky jsou významným příjmem poskytovatelů zdravotních služeb. Předložený materiál se však možnými důsledky náhlého výpadku těchto příjmů vůbec nezabývá. Další významná výtka ministerstva zdravotnictví se týká změny institutu započitatelných doplatků. Ministerstvo zdravotnictví v této věci poukazuje na možné problémy, které by v případě uplatnění návrhu komunistických poslanců mohly vzniknout těm, kteří by chtěli vést se zdravotní pojišťovnou správní řízení. Nově by pojištěnec neměl možnost od poskytovatele lékárenské péče získat doklady o zaplacení doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do výše uvedeného limitu. V rámci případného správního řízení se svou zdravotní pojišťovnou by pak tyto doklady tedy ani nemohl ke své žádosti přiložit, a byl by tak poměrně zásadním způsobem znevýhodněn. V současnosti je v zákoně stanovená povinnost poskytovatele lékárenské péče vystavit pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci na jeho žádost doklad o výši započitatelného doplatku – tuto povinnost však podle ministerstva nový návrh zcela opomíjí.