Problematika násilí na dětech je celosvětovým problémem, stala se součástí dlouhodobé strategie ochrany a prevence dětí. Vedle ničivého účinku na životy mladých lidí existují nezvratné důkazy o souvislosti mezi týráním a rozvojem duševních onemocnění. Týrání dětí může být příčinou čtvrtiny zátěže duševních poruch jako deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy, problémy s chováním, sebevražedné sklony, sebepoškozování a nedovolené užívání omamných látek. Má vliv na školní vzdělání, existuje spojitost s rizikovým sexuálním chováním, objevují se důkazy o vazbě na rozvoj obezity a další nepřenosné nemoci apod.

Česká republika vypracovala Národní strategii prevence násilí na dětech na období 2008 – 2018, jejímž cílem je zvýšit ochranu dětí před všemi formami násilí, ke které se státy zavázaly ratifikací Úmluvy o právech dítěte. První epidemiologické studie o násilí na dětech byly podpořeny grantovou politikou resortu MZ a staly se součástí „1. světové zprávy OSN a WHO o násilí na dětech“. 

Evropská zpráva k prevenci týrání dětí vydaná na 63. zasedání Regionálního výboru WHO pro Evropu (září 2013) přinesla tato zjištění o týrání dětí:

•           výskyt citového zneužívání 29 %,

•           výskyt fyzického zneužívání 23 %,

•           výskyt kontaktního sexuálního zneužívání 13 % u dívek a 6 % u chlapců. 

„Nastal čas, aby týrání dětí bylo považováno za riziko pro veřejné zdraví, ne pouze za otázku pro trestní soudnictví a sociální problém,“ říká Dr. Dinesh Sethi, expert regionálního úřadu WHO pro Evropu. Je pravděpodobné, že týrání vlastních dětí se dopouštějí spíše mladí rodiče, samoživitelé a lidé s nízkým vzděláním, kteří žijí ve znevýhodněných komunitách. Nejvíce zasažené bývají děti z chudého prostředí – týrání s následkem smrti je více než dvakrát častější v zemích s nízkými a středními příjmy a v rámci jednotlivých zemí je úmrtnost dětí chudších rodičů několikrát vyšší než u dětí z bohatších vrstev společnosti.

V České republice byla realizována studie o nežádoucích zkušenostech se špatným zacházením v dětství (ACE) Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v rámci Dvouleté smlouvy o spolupráci mezi Regionálním úřadem WHO pro Evropu a MZ ČR na období 2012-2013.

Studie mapovala osobní zkušenost s násilím v dětství a rozvoj rizikového chování mezi 1.760 vysokoškolskými studenty z pěti vysokých škol. Mezi ohrožující faktory syndromu rizikového chování mladistvých patří osobní zkušenost se špatným zacházením, které představují všechny formy násilí: zanedbávání, psychické násilí, týrání a sexuální zneužívání v rodině, ale také stejné formy násilí ve škole, v komunitě nebo dnes zejména v nových technologiích. Studie přinesla mj. tyto výsledky:

 23 % vysokoškolských studentů mělo v dětství zkušenost s domácím násilím,

19 % mělo zkušenost s psychickým násilím,

 6 % mělo zkušenost s kontaktní formou sexuálního zneužití mírné intenzity

 5 % uvedlo pokus o sexuální zneužití vyšší intenzitou.

Autoři studie jsou si vědomi, že předložené výsledky nemusejí odrážet skutečnou realitu současného stavu. Důvodem může být nízká citlivost vůči všem formám a intenzitě interpersonálního násilí, tabuizace problému a dodatečné ospravedlňování chování dospělých. Na druhou stranu je třeba respektovat, že se jedná o selektivní vzorek populace (studenty VŠ) a lze předpokládat, že u jiného rozložení socioekonomického statusu budou výsledky odlišné.

Sexuální zneužívání dětí má mnoho podob a jen odborníci vědí, že existují kontaktní a nekontaktní formy různé intenzity.  „Dívky se stávají častěji obětí opakovaného zneužívání ze strany člena rodiny, zatímco chlapci se stávají častěji obětí útoku ze strany známé či cizí dospělé osoby. Sexuální zneužití traumatizuje dítě na celý život,“ říká Eva Vaníčková, expertka na násilí na dětech. MZ proto mj. podpořilo projekt, jehož cílem je vypracování manuálu pro rodiče „Jak ochránit své dítě před násilím.“

V posledních letech díky rozvoji nových technologií se stalo nejen sexuální zneužívání dětí součástí rizikové elektronické komunikace dětí. Podle výsledků studie Univerzity Palackého v Olomouci 53 % českých dětí komunikuje s neznámými lidmi přes internet a 36 % jich je ochotno jít na osobní schůzku s kamarádem z internetu, pokud by o ni požádal. Podle stejné studie 7 % českých dětí (z toho 47 % chlapců a 53 % dívek) umístilo svou „sexy“ fotografii nebo video na internet.

Záměrem dnešního (24. 10.) semináře pořádaného ministerstvu zdravotnictví k tématu Zkušenosti dětí s násilím“ je výše uvedená témata diskutovat za účasti odborníků z oblasti pedopsychiatrie, praktického dětského lékařství, veřejného zdraví, psychologů a pedagogů. „Podpora multioborového přístupu a odstraňování oborových bariér je v prevence násilí na dětech zcela zásadní. Problematice se v praxi věnuje například Národní koordinační centrum prevence úrazů, násilí a podpory bezpečnosti pro děti ve FN Motol, kde budou již od příštího roku vzdělávací kurzy nabízeny.

Kategorie