Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) připravilo návrh, aby u některých, konkrétních diagnóz byla protonová léčba hrazená všemi zdravotními pojišťovnami. Napomoci tomu má vyhláška, která obsahuje soupis hrazených výkonů. Je to vůbec poprvé, kdy se do vyhlášky, která ovlivňuje úhrady, může dostat protonová léčba.
Protonová léčba patří k nejdražším ozařovacím metodám, i proto se o jejím přínosu přou sami lékaři a zdravotní pojišťovny ji proplácejí zatím jen v individuálních případech.
V pracovním návrhu vyhlášky se píše, že jde o diagnózy, u kterých „lze zvážit protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření“. Na seznamu je celkem deset položek.
Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření u dětských pacientů lze zvážit v těchto případech:
- ozařování kraniospinální osy (meduloblastom),
- nádory mozku a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů
- nádory oblasti pánve, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů
- paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů
- ve vybraných případech lymfomů mezihrudí, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
- nádory oka indikované k radioterapii, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu optických drah druhostranného oka.
Protonovou terapii jako alternativu k fotonovému záření u dospělých lze zvážit v těchto případech:
- vybrané nádory CNS (především chordomy a nádory baze lební) a paranasálních dutin, nelze-li fotonovou technikou zajistit přiměřenou ochranu zdravých tkání a orgánů,
- nádory oka, např. melanom uvey, nelze-li fotonovou technikou zajistit ochranu optických drah druhostranného oka,
- vzácné typy nádorů nebo nezvyklá lokalizace nádorů v blízkosti kritických orgánů,
- nemožnost dodržení dávkových limitů na zdravé tkáně i v případě použití moderních technik fotonové radioterapie (IMRT, stereotaktická radioterapie, radiochirurgie)
MZ ČR chce zároveň změnit zákon o veřejném zdravotním pojištění tak, aby hrazenou protonovou léčbu vždy posvětili lékaři komplexních onkologických center. Tedy aby o ní nerozhodovala jen pojišťovna či soukromé Pražské protonové centrum, které jako jediné v Česku léčbu nabízí.
Soupis diagnóz, u kterých je protonová léčba poskytována, obsahuje především onkologická onemocnění dětí. V návrhu jsou uvedeny například meduloblastomy, tedy agresivní nádory v mozku či v míše. V Česku je lékaři odhalí u 15 až 20 dětí ročně. Většina z pacientů je mladší pěti let. Ministerstvo do seznamu hrazených výkonů zařadilo i dětské zhoubné nádory v pánvi -takzvané sarkomy, nebo nádory v oku či lymfatické tkáni. U dospělých jsou v seznamu nádory spodiny lebeční, oka nebo vedlejších nosních dutin.
Podkladem pro vytvoření tohoto seznamu bylo doporučení odborné společnosti - Společnost radiační onkologie, biologie a fyziky - a také závěry jednání komise pro protonovou terapii, poradního orgánu MZ ČR.
Podle přednosty Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno Jaroslava Štěrby v Česku lékaři ročně na ozařování pošlou 90 až 100 dětí. Na protony z toho je vhodných 25 nebo 30 pacientů. Na tomto počtu podle Štěrby vyhláška nic nezmění.
Podle Štěrby je důležité, že vyhláška udává protonové ozařování jako variantu, alternativu k fotonové léčbě. Radioterapie protony ve vyhlášce není povinnost, ale varianta a možnost. To znamená, že teprve čas ukáže, co bude lepší, uvedl Štěrba. Nedávno se účasnil milánské schůze evropské pracovní skupiny pro meduloblastomy. Její stanovisko se nemění, protonová terapie je povolena, nikoliv preferována jako lepší varianta ozařování.
Vladimír Beneš, prezident Evropské asociace neurochirurgických společností a přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze souhlasí s jedním z bodů vyhlášky a dále uvedl, že chordomy (nádory kostní na páteři a hrudníku, pozn. red.) byly vždy základní indikací pro protony.
Podle Beneše protonové záření najde největší uplatnění v dětské neuroonkologii a u některých dospělých.
Vyhláška však automaticky neznamená, že zdravotní pojišťovny péči nasmlouvají. V praxi dochází k tomu, že pojišťovny vyhlášku ne vždy dodržují a zaštiťují se spíše zákonem o veřejném zdravotním pojištění, který má větší váhu.