Zrušené stokorunové poplatky za každý den hospitalizace chybí v rozpočtech všech nemocnic. Zrušil je Ústavní soud k 1. lednu 2014. Zrušený poplatek za hospitalizaci představoval pro nemocnice většinu příjmů z poplatků, pacienti ho navíc nejvíc chápali.

Například v pardubické krajské nemocnici představovaly každoroční příjem 19 milionů korun. To je více než dvě třetiny všech vybraných regulačních poplatků. V hradecké fakultní nemocnici to bylo asi 60 procent poplatků. Otázkou je, zda jsou poplatky za hospitalizaci zrušené definitivně, nebo zda se poplatek vrátí aspoň na 60 korun.

Podobně problémy má vedení ostatních nemocnic, ale i rehabilitačních ústavů či léčeben dlouhodobě nemocných. Těch se ostatně zrušení poplatků za hospitalizaci dotklo nejvíc. Třeba Rehabilitační ústav v Brandýse nad Orlicí tak přijde ročně o pět milionů korun.

Otázkou je i osud dalších regulačních poplatků. Podle vyjádření ředitelů zdravotnických zařízení je jejich rušení v situaci, kdy nemocnice bojují s penězi a lidé si už na ně zvykli, nešťastný krok. 

Nemocnice po provozních škrtech v minulých letech už totiž nemají kde brát, aby výpadek nahradily. Lehkou náplastí je jen nová úhradová vyhláška, jež je k nim přívětivější než loňská. Nastavil ji exministr Leoš Heger, ovšem třeba šéf hradeckého krajského zdravotnického holdingu Miroslav Vávra ji označil za „likvidační“. Za všechny nemocnice holdingu představuje celoroční výpadek příjmů z poplatků za hospitalizaci 41 milionů. Je paradoxní, že byl zrušen právě poplatek za hotelové služby, který přitom většina občanů chápala, na rozdíl od třicetikorunových poplatků v lékárnách a ambulancích, které smysl skutečně nemají a jsou kocourkovské.

Vávra by uvítal, kdyby byl poplatek za hospitalizaci jen například 60korunový a ještě s časovým omezením na zhruba 30 dní v roce. Řešení teď hledá vláda. Podle koaliční dohody výpadky budou nemocnicím státem kompenzovány.