Z výsledků šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že zhruba třetina domácností s dětmi v Česku vychází obtížně se svými příjmy. Mezi rodinami se třemi a více potomky je to zhruba 45 procent a u neúplných rodin dokonce 55 procent. Chudoba kvůli nízkému příjmu hrozí více než pětině rodin se třemi a více dětmi a téměř třetině členů neúplných rodin. Podle ČSÚ příjmy domácností v roce 2013 ale rostly, a to i reálně.
Domácnosti s dětmi mají v průměru nižší příjmy než domácnosti bez dětí. Výrazně nižší jsou u rodin se třemi a více dětmi a u neúplných rodin. Mnohé neúplné rodiny si nemohou z finančních důvodů dovolit zaplatit dětem třeba kroužky, sportovní vybavení či nové oblečení.
V roce 2013 průměrný roční příjem na osobu podle statistiků dosáhl 153.300 korun. Byl tak zhruba o 3500 korun vyšší než v předchozím roce. Od roku 2009, kdy se rovnal 115.800 korunám, se poprvé zvedl i reálně.
V rodinách s jedním dítětem byl průměrný příjem na osobu ročně 152.100 korun, se dvěma dětmi 123.900 korun a v rodinách se třemi a více dětmi 99.400 korun. V neúplné rodině s jedním potomkem částka dosáhla 117.800 korun. Neúplná domácnost se dvěma a více dětmi měla na osobu 88.100 korun, pro téměř dvě třetiny těchto rodin bylo obtížné s příjmem vyjít.
Nejvyšší příjmy měly domácnosti živnostníků a podnikatelů. Těm také meziročně nejvíc rostly. V roce 2013 průměrně za rok částka dosáhla 170.300 korun, mediánový roční příjem pak 158.500 korun. Následovaly rodiny zaměstnanců s průměrnou částkou 161.100 korun a mediánem 157.700 korun. Nejnižší příjem na osobu připadl důchodcům - v průměru 139.200 korun a v mediánu 138.100 korun ročně.
Takzvané sociální vyloučení, u něhož hraje roli příjem, materiální zajištění a práce, hrozilo 14,8 procenta lidí v Česku. Je to tak kolem 1,5 milionu osob. Celkem asi 200.000 lidí nemá ani dostatečnou částku, ani vybavení a ani zaměstnání. Podle statistik Česko patří v Evropě dlouhodobě k zemím s nejnižším podílem ohrožených.
Podle statistiků se celkový podíl lidí, jimž hrozí sociální vyloučení, v posledních letech výrazně nemění. Podle výsledků předchozího zjištění ale osob v největším ohrožení bylo 140.000, tedy zhruba o 60.000 méně. Statistici zdůraznili, že jsou to jen odhady. Není prý možné ze zjištění jednoznačně říct, že lidí v nejtíživější situaci tak výrazně přibylo.
Příjmová chudoba hrozila v roce 2014 celkem 9,7 procentům Čechů a Češek, míra se dlouhodobě pohybuje mezi devíti a deseti procenty. Mezi neúplnými rodinami se dvěma a více dětmi to bylo ale 44 procent, mezi úplnými rodinami se třemi a více dětmi pak 22 procent.
Hrozba příjmové chudoby se týkala 15 procent dětí do 18 let či sedmi procent seniorů. Na hranici chudoby se dostal v roce 2014 člověk, který neměl měsíčně ani 9901 korun. U páru částka činila 14.852 korun, u samotného rodiče s dítětem do 13 let 12.872 korun u obou rodičů se dvěma dětmi do 13 let pak 20.793 korun.
Velkou roli hraje sociální systém a jeho dávky a důchody. Kdyby se nevyplácely, na hranici chudoby by bylo 37 procent lidí. Při poskytování důchodů, ale bez dávek by byla míra chudoby 17,2 procenta.
Statistici sledovali i takzvanou materiální deprivaci, tedy nedostatek. Tím trpěli lidé, kteří neměli nejméně čtyři z devíti věcí - telefon, pračku, televizi, auto, dostatečné vytápění, jednou ročně týdenní dovolenou, mimořádný výdaj kolem 10.000 korun, úhradu nájmu a obden maso. Nejméně rodiny zvládaly mimořádný výdaj, pořídit týdenní dovolenou a zařadit do jídelníčku každý druhý den maso.