Průzkum o nakládání s léky

Pětina Češek a Čechů vyhazuje prošlé léky do běžného odpadu. Třetina uchovává nedobraná balení doma do zásoby pro příští léčbu. Nejčastěji se o lécích radí pacienti s ošetřujícím lékařem, je jich 37 procent. Na internetu hledá rady k léčbě každý osmý a s lékárníkem se radí jen každý devátý dotázaný. Zjistil to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v průzkumu.

V průzkumu odpovídalo v prosinci 2015 v části zaměřené na veřejnost 1 500 lidí. Po ošetřujícím lékaři je druhým nejčastějším zdrojem informací o lécích příbalový leták, spoléhá na něj čtvrtina pacientů. Při hledání na internetu se 31 procent lidí zaměřuje na použití a účinky jednotlivých léků, 24 procent dotázaných na nežádoucí účinky a 13 procent na ceny a doplatky na léky. Oproti předchozímu roku stoupl zájem o konkrétnější informace.

Dvě pětiny lidí si alespoň někdy koupí lék prostřednictvím internetu, 76 procent tvoří vitamíny a doplňky stravy, následované volně prodejnými léky, 22 procent. Meziročně mírně posílil internetový nákup registrovaných volně prodejných léků. Některou z webových stránek provozovaných lékovým ústavem využívá 17 procent lidí, nejčastěji www.sukl.cz, meziročně zájem o informace garantované ústavem poklesl.

Většina lidí, 86 procent, kontroluje alespoň čas od času použitelnost léků ve své domácí lékárničce. V meziročním srovnání nepatrně kleslo procento těch, kdo kontrolují léky pravidelně, naopak přibylo těch, kteří je kontrolují méně často. Tři pětiny odevzdají nespotřebovaný lék do lékárny, 11 procent lékaři.

Tři pětiny dotázaných mají doma pouze léky, které pravidelně nebo čas od času užívají. Dvě pětiny mají doma i nepoužívané léky - nejčastěji proto, že se jim změnila léčba a dostali jiné léky, 46 procent. Pětina pacientů přestala lék užívat kvůli nežádoucím vedlejším účinkům. Oproti šetření z roku 2014 nedošlo k žádným významným změnám.

V části zaměřené na lékárníky výrazně narostl podíl těch, kteří využívají informace od SÚKL, víc než polovina si tam vyhledává upozornění na stahování a závady léčiv, třetinu zajímají ceny a úhrady od pojišťoven. Pacientovi nabídne jiný vhodný lék, který je na rozdíl od předepsaného léku bez doplatku, nebo kvůli výpadku jeho léku, 96 procent lékárníků.

Téměř všichni lékárníci, 94 procent, se setkali s tím, že pacient měl od několika lékařů předepsány léky se stejnou účinnou látkou, či léky, jejich současné užívání se vylučuje. Oproti předchozímu šetření to není změna.

Pro lékaře jsou nejčastějším zdrojem informací o lécích zástupci farmaceutických firem, uvedlo je 44 procent dotázaných, následují školení, semináře a konference se 40 procenty a odborná literatura s 38 procenty. Meziročně vzrostl význam konkrétních časopisů a webových stránek na úkor internetu obecně a odborné literatury.

Víc než pětina lékařů nebere ohled na doporučení zástupců firem, jak lék předepisovat, 43 procent k nim přihlíží výjimečně, třetina častěji. Polovina lékařů nikdy nevyužívá možnost předepsat pacientovi lék pouze s uvedením účinné látky, každý desátý o této možnosti ani neví. Naprostá většina lékařů zjišťuje při psaní receptu, jaké další předepsané i volně prodejné léky pacient užívá, meziročně v tom změna není.

Výsledky průzkumu SÚKL v procentech, část zaměřená na veřejnost, časové srovnání let 2012-2015

Zdroj: SÚKL