Dne 13. května 2014 byla na schůzi ministrů práce a sociálních věcí členských států EU přijata nová opatření pro lepší prosazování směrnice o vysílání pracovníků.

Podmínky pro vysílání pracovníků byly stanoveny již směrnicí o vysílání pracovníků z roku 1996 (96/71/EC). Směrnice zavazuje hostitelské členské státy, aby zajistily, že vyslaní pracovníci na jejich území budou požívat stejné pracovně-právní ochrany jako domácí pracovníci a to zejména v oblasti  minimální mzdy, pracovní doby a ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vyslaný pracovník je osoba, která je svým zaměstnavatelem poslána na omezenou dobu provádět práci na území jiného členského státu EU, než je stát, ve kterém obvykle pracuje. Počet vyslaných pracovníků se v EU odhaduje na 1,2 milionu a nejčastěji jsou vysíláni z Polska, Německa a Francie. Nejvíce vyslaných pracovníků přijímá opět Německo a Francie a dále Belgie a Nizozemí. Česká republika není významnou přijímající ani vysílající zemí.

Nová úprava sleduje lepší prosazování stávajících pravidel a bojuje proti „sociálnímu dumpingu“ a podvodům v subdodavatelských řetězcích zejména ve stavebnictví, z nějž pochází 25% vysílaných pracovníků v EU, a také v dopravě. Usiluje o lepší informovanost firem a lepší spolupráci mezi úřady členských států, aby bylo zlepšeno vymáhání práv a vyřizování stížností v této věci.

Novou úpravu musí členské státy implementovat do dvou let.