Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) je spokojeno s průběhem současných projektů, při kterých jsou lidé od ledna 2014 adresně zváni na preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva, konečníku, prsu a děložního hrdla. Plánuje rozvíjet další screeningové programy. O které programy by se jednalo, však MZ ČR neuvedlo.
Vedle onkologických onemocnění by se mohl screening nově rozšířit i na některé chronické nemoci. MZ ČR chce rozvinout další screeningy a další preventivní programy. Financování pro tyto programy chve zajistit z fondů Evropské unie.
Podle MZ ČR by měly být vytvořeny jakési národní rady, které budou vybírat diagnózy, u nichž je screening vhodný, určovat metodiku těchto preventivních vyšetření a koordinovat je. Podle primářky Onkologické kliniky Thomayerovy nemocnice prof. MUDr. Jitky Abrahámové, DRSc., má screening obecně smysl u chorob, jejichž výskyt v populaci je vysoký a počet nově zjištěných případů roste. Musí existovat jednoduše aplikovatelná metoda preventivního vyšetření a musí být reálná možnost nemoc vyléčit. Vedle odborné diskuze se musí případné nové programy plánovat také s ohledem na ekonomickou udržitelnost.
Z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) vyplývá, že adresné zvaní zvýšilo účast jejích klientů na preventivních prohlídkách především u rakoviny tlustého střeva a konečníku, kde před spuštěním programu byla účast na screeningu nejnižší. Zatímco v prvním pololetí roku 2013 toto vyšetření podstoupilo 195 121 klientů, v roce 2014 to ve stejném období bylo 253 914 lidí a v roce 2015 se jednalo o 249 070 pojištěnců. Při srovnání roku 2015 s rokem 2013 se tak účast zvýšila o 27,6 procenta.
Pozvánky na screening dostávají u rakoviny tlustého střeva a konečníku muži a ženy ve věku 50 až 70 let, u rakoviny prsu ženy ve věku od 45 do 70 let a u rakoviny děložního hrdla ženy od 25 do 70 let. Hranice 70 let je stanovena jen pro projekt adresného zvaní. I nadále platí zdravotní pojišťovny tato screeningová vyšetření bez omezení horní věkovou hranicí.