Pojistné na sociální zabezpečení, které patří mezi vedlejší náklady na pracovní sílu, je v Česku jedno z nejvyšších ve světě. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte zahrnující 36 zemí světa. Zatímco u průměrné měsíční mzdy jsou tyto náklady v ČR zhruba na průměru, s rostoucí mzdou rostou. Při příjmech okolo 50 tisíc korun již Česko patří společně se Slovenskem, Estonskem a Belgií mezi nejdražší země.
Nejdražším státem, jak uvádí dále TÝDEN.cz, je podle studie Švédsko, díky vysoké průměrné mzdě je zaměstnávání nákladné také v Lucembursku. Na druhém konci žebříčku jsou Rumunsko, Bulharsko, Čína a Rusko. Například vedlejší náklady zaměstnavatele na zaměstnance ve Velké Británii, ale také na Maltě nebo Kypru jsou u příjmů kolem 50 tisíc korun měsíčně méně než čtvrtinové (než v ČR). Na rozdíl od většiny zemí musejí totiž v Česku odvádět zaměstnavatelé státu významně vyšší pojistné, než kolik si na své zabezpečení přispívá sám zaměstnanec.
Pojistné odváděné zaměstnavatelem je v ČR 34 procent, z toho devět procent není omezeno maximální výší. Čeští zaměstnavatelé si rozmýšlejí, zda zaměstnat nové lidi nebo zvýšit mzdy, protože každá koruna hrubé mzdy zaměstnance je stojí více než o třetinu víc.
Podnikatelé v ČR platí na svém pojištění výrazně méně. Současné sazby pojistného podnikatelů jsou v ČR podle studie sice poměrně vysoké, činí 13,5 procenta pojistného na zdravotní pojištění a 29,2 procenta pojistného na sociální zabezpečení, základem pro pojistné je ovšem polovina čistého zisku.
Studie upozorňuje, že struktura odvodů do státního rozpočtu je v každém státě jiná. Například v Dánsku je povinné pojistné velmi nízké, protože je většina dávek financována z daní, které jsou naopak vyšší než jinde. Velká Británie je zase specifická tím, že státní systém zaručuje jen základní prostředky pro živobytí. Zaměstnanci musí proto hledat jiné způsoby, jak získat dostatečné finance na stáří.
Společnost Deloitte rovněž upozornila na to, že vysokým nákladům na zaměstnance v Česku se někteří zaměstnavatelé brání fiktivním vyplácením pouze minimální odměny, zbývající část vyplácí zaměstnanci tzv. na ruku.