Světový den Parkinsonovy nemoci, 11. 4., upozorňuje širokou veřejnost na závažnost tohoto onemocnění.

Jako první popsal nemoc jako ochrnutí s třesem v roce 1817 londýnský lékař a chirurg James Parkinson. Jde o jedno z nejčastějších degenerativních onemocnění, které postihuje zejména lidi ve věku 50 - 60 let. Přímo souvisí s úbytkem mozkových buněk, které produkují dopamin – látku důležitou pro přenos signálů v mozku a tím i ovládání pohybů. Další charakteristický projev onemocnění  - ztuhlost – později popsal Charcot  Jean – Martin, významný francouzský neurolog. Příčiny vzniku doposud nejsou známy. Podle vědců může být důsledkem genetických dispozic, virové mozkové infekce nebo expozice toxickým látkám.

Příznaky Parkinsonovy nemoci spolu s problémy s artikulací jsou zpomalení pohybů, ztuhlost končetin a celého těla, třes, porucha stoje a chůze. Její včasnou diagnózu a zahájení léčby komplikuje skutečnost, že tyto projevy mohou být společné i pro jiná onemocnění. Parkinsonovu nemoc dokážou odhalit vyšetření ve specializovaných centrech ve VFN v Praze, FN U svaté Anny v Brně a ve FN Olomouc.

Až 25 tisíc v České republice a více než šest milionů na celém světě – asi tolik lidí dnes trpí Parkinsonovou nemocí. Závažné onemocnění nervové soustavy se netýká jen seniorů, přibližně u 5 % pacientů propukne ještě před 40. rokem života. Ačkoliv se onemocnění nedá trvale vyléčit, odborníci se shodují, že jeho příznaky lze účinně tlumit také pomocí hluboké mozkové stimulace. Velmi dobré výsledky v boji s touto nemocí může přinést metoda hluboké mozkové stimulace (DBS - Deep Brain Stimulation). Tuto unikátní metodu pro léčbu neurologických onemocnění objevil před 25 lety francouzský neurochirurg prof. Alim Benabid. První komerční systémy pro DBS následně vyvinula americká společnost Medtronic. Metoda spočívá v zavedení tenkých elektrod do přesně vymezených míst v mozku, která jsou napojena na neurostimulátor, umístěný v podkoží na hrudníku. Ten vysílá rychlé elektrické pulzy a mění chování stimulovaných mozkových center. Stimulací dochází ke zlepšení klinických projevů nemoci.

Podle studie EARLYSTIM, zveřejněné v časopisu The New England Journal of Medicine v roce 2013, vykazuje metoda hluboké mozkové stimulace nadprůměrné výsledky i v počátečním stadiu onemocnění. Do dvouletého programu se zapojilo 251 nemocných ze 17 léčebných center v Německu a Francii. Závěry EARLYSTIM ukazují, že se účastníkům studie výrazně zlepšila kvalita života, a to téměř o 30 %. Pacienti také vnímali zlepšení v motorických dovednostech (o 53 %) a v každodenních aktivitách, jako jsou psaní, oblékání či chůze (o 30 %).

Pro vyhodnocení dlouhodobých účinků DBS u pacientů operovaných v časné fázi Parkinsonovy nemoci je však dosud krátká doba, jak upozorňují odborníci. 
 

 

Kategorie