Ústavní soud dne 30. 10. 2013 rozhodl, že letošní úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví je protiústavní. Přesto ji nechal v platnosti do konce příštího roku. Okamžité zrušení by prý destabilizovalo zdravotnictví a ohrozilo pacienty. Při výkladu vyhlášky, a zejména při tvorbě vyhlášek na příští roky, však ministerstvo musí zohlednit názor soudu. Ministerstvo je podle legislativního náměstka připraveno výrok zohlednit v plné míře v předpisu na rok 2015. Vyhláška pro rok 2014 je hotová, lze v ní provést jen drobné technické úpravy.
Návrh na zrušení důležitého předpisu podala skupina 39 senátorů napříč politickým spektrem. Vyhlášku kritizovali lékaři, kvůli ní prý chybějí peníze na péči. Většinu úhrad pro letošek vyhláška snížila, i když náklady na provoz rostou.
Legislativní náměstek Martin Plíšek sdělil, že pro úhradu péče a její vyúčtování pro tento rok v roce následujícím to nemá vliv. Ústavní soud ponechal ministerstvu čas promítnout jeho závěry a odůvodnění, ať už, pokud to bude stihnutelné, ještě v dílčích věcech ve vyhlášce pro rok 2014, tak zejména a už v plné míře ve vyhlášce pro rok 2015.
Dle VZP ČR vše nasvědčuje tomu, že v praxi se rozhodnutí soudu klientů nedotkne a do vztahů s poskytovateli nezasáhne.
Vyhláška stanoví hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení. Podle ní platí pojišťovny nemocnicím a lékařům, pokud se nedohodnou jinak. Senátoři viděli nerovnost vyhlášky v tom, že při překročení množství péče dohodnutého ve smlouvě zaplatí pojišťovny lékařům jen část peněz. Podle ústavních soudců to není vhodné řešení, protože vyhláška nerozlišuje, zda je překročení důsledkem plýtvání, anebo má reálné příčiny.
Podle ÚS musí pojišťovny věnovat pozornost okolnostem překročení namlouvaného objemu péče, a případně je zohlednit při stanovení úhrad či sankcí. Dnes to v té úpravě není, ale ÚS říká, že byť to tam není, je třeba to zohledňovat. ÚS zkritizoval také nerovné postavení smluvních a nesmluvních poskytovatelů při proplácení úhrad za neodkladnou péči. U nesmluvních poskytovatelů se hodnota bodu snižuje na 75 procent. Další problém spočívá v regulačních srážkách, které se uplatní, kdy poskytovatel předepíše léky a zdravotní prostředky v rozsahu vyšším, než byly úhrady v roce 2011. Pojišťovna v takovém případě může snížit úhradu.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček informoval, že zaměstnanecké pojišťovny mají individuální ujednání s jednotlivými zdravotnickými zařízeními. Většinově nejdou pod 100 procent referenčního období, problém není ani z hlediska regulací. Pokud se ve vyhlášce zruší regulace, třeba sníženou hodnotou bodu, bude podle něj nutné v dohodovacím řízení stanovit jiný princip, jak hrozící plýtvání omezit.
Ústavní soudci dnes naopak nesouhlasili s tvrzením senátorů, že vyhláška odporuje ústavě už jen kvůli své složitosti a množství matematických vzorců. Podle platného principu se vyhláška na daný rok uplatňuje částečně i v roce následujícím, zejména při definitivním počítání úhrad zdravotnickým zařízením. Proto soud odložil platnost dnešního verdiktu do konce příštího roku. Ústavní soudci nebyli při rozhodování zcela jednotní. Vladimír Kůrka a Stanislav Balík prosazovali zamítnutí návrhu.
Minulé vedení ministerstva v čele s Leošem Hegerem (TOP 09) vyhlášku hájilo s tím, že péče je zajištěna a zhoršení nehrozí. Nový šéf resortu Martin Holcát, který vyhlášku znal z praxe nemocnice, kde působil jako náměstek, si přípravu normy na příští rok vzal za jeden z hlavních úkolů.
Krizový štáb nemocnic, odborů a pacientů varoval, že letošní vyhláška výrazně snížila příjmy nemocnicím. Polovina fakultních nemocnic skončila v pololetí se ztrátou, mají problémy s úhradou faktur. Mluví se o pražské Nemocnici Na Bulovce či brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny. Závazky všech nemocnic překročily v pololetí pět miliard korun.