Ústavní soud (ÚS) rozhodl, že minimální hranice pokuty 250 tisíc Kč za porušení zákona o zaměstnanosti je příliš vysoká. Taková částka může být pro menší firmy nebo podnikatele likvidační.
Sankce hrozila například těm, kdo zaměstnali cizince bez povolení nebo umožnili tzv. švarcsystém. Inspektorát práce musel v těchto případech ukládat pokuty od 250 tisíc do 10 milionů Kč.
Aktuální případ se týkal stavební firmy, která měla na stavbě dva dělníky z Ukrajiny. I když muži měli pracovní povolení, v den kontroly pracovali na jiné stavbě, než bylo v povolení uvedeno. Jejich zaměstnavatel tím podle zákona dopustil nelegální práci. Za ni hrozí pokuta, jejíž výši zákon omezuje 10 miliony Kč jako maximum, minimální hranici pak stanovuje na 250 tisíc Kč.
A právě to je podle soudců problém. Příslušné ustanovení zákona bylo v rozporu hned s několika částmi Listiny základních práv a svobod. Soudkyně zpravodajka Ivana Janů uvedla, že v tomto případě je společenská nebezpečnost velmi malá a 250 tisíc Kč by pro firmu bylo likvidační.
Ústavní soud proto minimální výši pokuty zrušil, omezovala totiž možnosti úřadů přihlédnout k závažnosti provinění a majetkovým poměrům firmy, která se provinila. Horní hranici 10 milionů Kč soud ponechal. Od roku 2015 vstoupí v platnost novela příslušného zákona, ve které je minimální hranice pokuty snížena na 50 tisíc Kč, do té doby nebude spodní hranice žádná. Možnost posuzovat případy individuálně je posun pozitivním směrem. V praxi se pak ukáže, zda bude i tato hranice dělat v budoucnu problémy.
Zmíněná stavební firma má pouhých 12 zaměstnanců. Od inspektorátu práce dostala pokutu 300 tisíc Kč, která pro ni může být likvidační.
V případě stavební firmy na neúměrně vysokou pokutu upozornil Městský soud v Praze, který podal Ústavnímu soudu podnět na přezkoumání minimální výše pokuty. I kdyby totiž chtěl inspektorát práce nebo správní soud brát ohled na velikost firmy a pokutu úměrně snížit, pod spodní hranici stanovenou zákonem jít nemůže. Proto ji ústavní soudci zrušili.