Papírové výkazy, které posílají zdravotničtí pracovníci a zařízení pravidelně k analýzám Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), jsou většinou zbytečné a nesmyslné.
Ředitel Dušek uvedl, že 70 procent výkazů, na kterých rok co rok tráví lékaři, nemocnice a ostatní svůj čas, je zbytečných. V budoucnu by už tolik výkazů vyplňovat neměli. Statistici si místo přepisování stohů listů stáhnou informace od zdravotních pojišťoven.
Nadměrná administrativa je jedním z nejčastěji zmiňovaných problémů v oboru. Každý papír, který se zruší, je pro nemocnici významný. Zdravotnictví je dnes více záležitostí papírování než péče o pacienta, řekl ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Dále uvedl, že nad výkazy pro ÚZIS stráví v jihlavské nemocnici jeden pracovník IT odhadem pět dní v měsíci. Cesta je zamyslet se nad tím, co je opravdu potřeba, a druhá věc je využití moderních technologií.
Podle ředitele Duška chce ÚZIS sbírat a analyzovat data, která jsou důležitá. První problém je především validita již sbíraných dat. Druhý, řádově větší problém je v tom, co ÚZIS nemá. Sběr dat je nedokonalý. Existuje Národní onkologický registr, ortopedický a řadu dalších. Chybí však například národní registr diabetologický.
K problémům, které ÚZIS nyní řeší, se řadí chybějící registr zdravotnických pracovníků. Nový registr zdravotnických pracovníků by mohl začít fungovat od 1. 1. 2016. Mimo jiné by se pak mohl stát jedním z důležitých základních kamenů v centrální elektronizaci zdravotnictví.
Zdravotníci by měli v registru uvedeno, jaké mají vzdělání a kde pracují, v kombinaci s elektronickým podpisem by v budoucnu třeba mohli mít automaticky přístup do některých databází. Včetně přístupu k elektronickým receptům, které mají být povinné od roku 2018, nebo lékovému záznamu pacienta.
Z ÚZIS se rozhodnutím ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka stal jeden z nejvýznamnějších úřadů v českém zdravotnictví. Ministr totiž na ÚZIS delegoval správu národního systému DRG, který slouží ke klasifikaci výkonů prováděných v nemocnicích a k jejich úhradě ze zdravotního pojištění.
Systém DRG by z podstaty měl přinášet za podobné výkony stejnou úhradu všem nemocnicím. Jenže se dosud nepodařilo vyřešit několik problémů, které přechod z dřívějších paušálů komplikují. Analýzy ukázaly, že při sjednocení sazeb pro všechny nemocnice na stejnou úroveň by se některé dostaly do hlubokých ztrát.
Pro rok 2014 napsal kvůli tomu bývalý ministr Martin Holcát do vyhlášky určité koeficienty, kterými se zvýhodnily zákroky prováděné ve specializovaných nemocnicích. Jenže nedokázal koeficienty a jejich výši vysvětlit a předejít podezřením, že primárně zvýhodnil své domovské pracoviště Motol.
Podle Petra Tůmy, experta na DRG z Duškova týmu, není dnešní systém DRG schopen spravedlivě zaplatit všem nemocnicím podle jednotné základní sazby. Celý systém je třeba zásadně restartovat. To bude trvat minimálně dva roky. Musí se také popsat jednotlivé typy nemocnic. Nemocnice stejného typu by měly dostávat rovné úhrady za srovnatelnou péči.
Někteří odborníci se obávají, že projekt je tak rozsáhlý, že jeho dokončení potrvá řadu let.