Ministerstvo práce a sociálních věcí citlivě vnímá situaci, co se týče náhradní rodinné péče. Snaží se také o všech jejích druzích informovat všemi dostupnými prostředky. Pořádá semináře, konference a pracovní setkání školení pro tzv. OSPOD, tedy orgány sociálně právní ochrany dětí na obecních úřadech, školí rovněž organizace, které náhradní rodinnou péči poskytují. Vloni a letos se informovanost týkala především pěstounské péče, protože se změnil zákon, který ji upravuje.
V náhradní rodinné péči musí existovat rovnováha. Své místo má jak péče pěstounská, tak ústavní. Na prvním místě přitom musí být nejlepší zájem dítěte.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nepovažuje za vhodné rychle měnit právní předpisy. Je třeba časový odstup od aplikace změn, které platí od 1. ledna 2013, poté vše zanalyzovat zejména se zaměřením na to, jaké benefity mají děti v náhradní rodinné péči.
Letos v květnu MPSV evidovalo celkem 9 437 lidí, kteří dostávali odměnu pěstouna. V praxi je pěstounů a poručníků více, ne všichni totiž dostávají od Úřadu práce ČR tuto mzdu - týká se to například některých pěstounů-prarodičů. Loni bylo celkem 9 000 pěstounů a poručníků, v roce 2011 pak 8 300. Přibývá rodin, které vykonávají pěstounskou péči na přechodnou dobu – poskytuje ji 92 rodin, další rodiny jsou v procesu příprav a posuzování. Zájem o tuto formu náhradní rodinné péče začal růst loni, kdy se novela připravovala. V pěstounské péči na přechodnou dobu je nyní 105 dětí.
V pěstounské a poručnické péči žilo v roce 2011 celkem 10 200 dětí, letos v květnu to bylo 12 358. Náhradní rodinu loni našlo 1 507 dětí, letos do konce května 794 dětí v dlouhodobé pěstounské péči a dalších několik desítek prostřednictvím pěstounské péče na přechodnou dobu. Oproti loňskému roku jde o nárůst o 25 %. V ústavních zařízeních žije kolem 10 000 dětí.
V minulosti všude ve světě převažovala institucionální náhradní péče o děti. Na základě společenského vývoje se moderní metody posunuly a musela na to reagovat i Česká republika. Vždy se tak dělo s cílem harmonického rozvoje dítěte. Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, účinná od letošního ledna, se přitom nijak nezabývala umisťováním dětí do kojeneckých ústavů. Měla za cíl připravit podmínky pro rozvoj rodinných forem náhradní péče a posílit prevenci a sociální práci s ohroženými rodinami tak, aby se předcházelo nutnosti umístění dítěte mimo jeho původní rodinu. Nová právní úprava neřešila kojenecké ústavy, které jsou v gesci ministerstva zdravotnictví.