Vláda ČR schválila kurzarbeit

Vláda ČR na jednání dne 3. 11. 2014 schválila s úpravou Situační zpráva k příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit (č. j. 1146/14).

Opatření by mělo zamezit nadměrnému propouštění z důvodu vnějších faktorů, jako je hospodářská krize nebo živelní katastrofa, kdy podniky budou mít pro své zaměstnance práci jen na tři čtyři dny v týdnu a dočasně jim poklesnou zakázky. Firmy budou moci žádat o státní příspěvek na zkrácenou pracovní dobu. Opatření vychází z německého vzoru.

Zaměstnanci by po dobu kurzarbeitu pobírali 70 procent mzdy, přičemž 50 procent by hradil zaměstnavatel a 20 procent stát. Vláda poskytne příspěvek maximálně na půl roku, opakovaně až na 12 měsíců.

Vláda nakonec ustoupila od původní varianty, kdy zaměstnanci měli v rámci zkrácené pracovní doby pobírat 60 procent svého platu, přičemž by dvě třetiny hradil zaměstnavatel a třetinu stát. Příspěvek by se vyplácel maximálně půl roku, ale bylo by možné jej prodloužit o dalších šest měsíců. Ve výjimečných případech připustilo MPSV ČR i další prodloužení.

Kurzarbeit je výhodný i pro stát vzhledem k nákladům na podporu v nezaměstnanosti. Vláda ČR si vymínila právo, o každé žádosti rozhodovat jednotlivě.

Kurzarbeit zavedla už od září roku 2012 i vláda vedená Petrem Nečasem. Zájem firem byl ale výrazně nižší, než vláda očekávala. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali, že kritéria jsou příliš přísná. Podmínky pro vstup do programu bylo poměrně obtížné splnit. Jednalo se například o prokazování poklesu tržeb o alespoň 20 procent za celou společnost.

Nový kurzarbeit měl nyní nastavit jednodušší podmínky. Úřady práce by "sbíraly" žádosti zaměstnavatelů poté, co nařízení vlády vyhlásí krizovou situaci. Ministr financí ČR ale nakonec prosadil, aby každou jednotlivou žádost schvalovala Vláda ČR.

Ke startu systému je potřeba schválit novelu zákona o zaměstnanosti. Nový systém by mohl začít fungovat od jara 2015.

Během ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se osvědčil. Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 procenta, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o tři procenta, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv.

Také česká vláda nyní čeká, že státní pomoc firmám bude výhodnější, než pokud by stát musel propuštěným lidem platit podporu v nezaměstnanosti či další dávky.

Kurzarbeit je vylepšenou, ale současně přísnější variantou takzvané částečné nezaměstnanosti, kterou lze obecně využívat podle zákoníku práce. Obecně platí, že když firma nedokáže přidělit zaměstnanci práci na celou pracovní dobu, protože nemá odbyt pro výrobky nebo služby, může mu místo propouštění snížit mzdu na minimálně 60 procent. Při této částečné nezaměstnanosti ale nedostává příspěvek od státu.

Témata: 
Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!