Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) připravilo návrh zákona o náhradním výživném. Dětem z chudších rodin, na které jeden z rodičů neplatí alimenty, by stát mohl dávat až 2940 Kč měsíčně. Vyplácel by jim tak maximálně 1,2násobek jejich životního minima. Toto náhradní výživné by pak vymáhal po dlužníkovi.
Náhradní výživné od státu by mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobek životního minima, hranice není ještě přesně stanovena. Na alimenty od úřadů by tak dosáhla třeba domácnost, v níž žije rodič s tříletým a sedmiletým dítětem, která nemá měsíčně ani 16.848 či 18.954 Kč. Výživné od státu by mělo odpovídat soudem stanoveným alimentům, nejvýš by ale mohlo činit 1,2násobek životního minima potomka. Pohybovalo by se tak od 2088 do 2940 Kč podle věku dítěte. Pokud by se životní minimum zvýšilo, rostlo by i výživné.
Podmínkou pro vyplacení náhradních alimentů by bylo ale i to, že jeden z rodičů na své děti už více než tři měsíce neplatí a dluh není možné také déle než čtvrt roku vymoci v exekuci. Stát by po dlužníkovi pak částku vymáhal sám. MPSV ČR počítá podle podkladů pro Vládu ČR s tím, že by se mu vrátila asi tři procenta vydané sumy.
Podle podkladů pro vládu bylo v roce 2012 ze zanedbání povinné výživy obžalováno 12.037 lidí, odsouzeno bylo 9132 osob. V roce 2013 obžaloba mířila na 12.554 lidí, verdikt si vyslechlo 10.974 osob.
Podle MPSV ČR se nyní výživné pohybuje od 2149,95 do 3280,13 Kč měsíčně, a to podle věku dítěte. Náklady by se tak mohly pohybovat v prvním roce kolem 789 milionů Kč, v dalších letech by byly o něco nižší. Do sumy autoři už započítali tříprocentní návratnost. Na personál by se vydalo maximálně 85 milionů Kč první rok, v dalších letech pak 58 milionů Kč. Další částka by putovala do rozvoje informačního systému.
Podle statistiků mají neúplné rodiny mnohem nižší příjem než ostatní domácnosti, víc jim tak hrozí chudoba. V neúplné rodině s dětmi ročně na člena připadá průměrně 86.300 Kč. V úplných rodinách s dětmi je to 121.600 Kč a v rodinách bez dětí 217.800 Kč. V Česku žije celkem kolem 570.800 neúplných rodin.
K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle legislativního plánu měla mít věcný záměr zákona, tedy obrysy budoucí normy do konce roku 2014. Ministerstva, odbory, zaměstnavatelé a další instituce se k návrhu mohou vyjádřit do 6. ledna 2015. Od kdy by pak mohla nová úprava platit, není zatím jasné.
Zákon o náhradním výživném platí také na Slovensku. Také tam ho dítěti poskytuje stát, po dlužníkovi ho původně vymáhal. Současně ho vymáhal i rodič. Od roku 2008 úřady vyplácejí rodiči příspěvek na dítě, pokud příjem rodiny nedosahuje 2,2násobku životního minima. Dávka může činit maximálně asi 108 eur, tedy 1,2násobek minima. Rodič pak po dlužníkovi výživné vymáhá přes exekutory sám. Pokud nějakou sumu získá, vrátí z ní státu tolik, kolik od něj dostal.