Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) požaduje, aby nízkopříjmová kategorie pracovala. Zvýšení zaměstnanosti lidí s nízkou kvalifikací nepomáhají dávky na bydlení, které dorovnávají i poměrně vysoké náklady na byt. Potřebný je i výraznější růst minimální mzdy, aby se zvedl rozdíl mezi výdělkem a příspěvky od státu.
Minimální mzda dosahuje nyní 9 200 korun. Od ledna 2016 se zvýší na 9 900 korun.
Systém dávek na bydlení není ideální. Podmínky je potřeba upravit tak, aby se lidem vyplatilo pracovat. MPSV už dřív plánovalo změny v dávkách na bydlení. Nyní se v Česku vyplácejí dvě - příspěvek a doplatek. Podle plánů se v budoucnu měla poskytovat dávka jen jedna. MPSV navrhuje také další snížení doplatků lidem v ubytovnách.
Dávky na bydlení se vypočítávají z normativních nákladů, které stanovuje vláda. Příspěvek se poskytuje domácnostem, pokud jim na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmu. Dávka odpovídá rozdílu mezi normativem a 0,3 či 0,35násobkem příjmu. V Praze se v roce 2015 normativy pohybují podle počtu lidí v domácnosti v nájmu od 7 623 do 18 674 korun, ve vlastních či družstevních bytech od 4 409 do 11 676 korun. Jinde v Česku jsou nižší. Doplatek dorovnává výdaje na bydlení tak, aby lidem zbylo na živobytí. Životní minimum jednotlivce činí 3 410 korun, rodičů se dvěma malými dětmi pak 9 450 korun.
Vláda ČR se zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. V roce 2016 dosáhne asi 36 procent. Odbory už dřív uváděly, že při dosavadním tempu zvyšování minimální mzdy kabinet své předsevzetí nejspíš nesplní. Proti výraznějšímu zvyšování minimální mzdy se stavěli zaměstnavatelé. Podle nich se v některých odvětvích podniky teprve vzpamatovávají z krize a některé firmy by také mohly propouštět.