Z analýzy Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) vyplývá, že třetí nejčastější příčinou, kvůli níž začnou lidé dostávat příspěvek na péči, jsou duševní onemocnění. Počet i podíl těchto příjemců stále roste. Zatímco na počátku tisíciletí kvůli duševním onemocněním podle autorů dávky pro bezmocnost pobíralo 8,5 procenta příjemců, o desetiletí později příspěvek na péči mělo už téměř 16 procent.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) lidí, kteří příspěvky na péči dostávají, celkově přibývá. V roce 2007 úřady dávku měsíčně vyplácely v průměru 277 300 osobám, v roce 2014 to bylo už 327 700 osob.
Duševní onemocnění představovala třetí nejčastější příčinu přiznání dávky. U nově přiznaných invalidních důchodů tvoří dokonce druhou hlavní příčinu s 20 procenty nově přiznaných dávek, uvádí analýza NÚDZ. Duševním onemocněním je proto nuté věnovat zvýšenou pozornost.
Příspěvek na péči stát poskytuje od roku 2007. Postižení a senioři si za něj mají zajistit opatrování v nějakém zařízení či pomoc doma. Do roku 2006 mohli získat takzvané zvýšení důchodu pro bezmocnost. Důchod se při částečné bezmocnosti zvedal o 20 procent životního minima, při převážné o 40 procent a při úplné o 75 procent. Pečovatelé pak dostávali příspěvek při péči o osobu blízkou.
Příspěvek na péči se vyplácí podle závislosti na pomoci. Dospělí pobírají měsíčně 800, 4 000, 8 000 a 12 000 korun a děti 3 000, 6 000, 9 000 a 12 000 korun. Zhruba dvě pětiny příjemců tvoří lidé nad 81 let. V mladším věku podle analýzy převažují muži, po sedmdesátce pak ženy. Ty se totiž dožívají vyššího věku.
NÚDZ analyzoval údaje lékařské posudkové služby. Vycházel z úspěšných žádostí o zvýšení důchodu či o příspěvek v letech 2001 až 2003 a 2009 až 2011. Třetí nejčastější příčinou přidělení dávek byly duševní nemoci a poruchy chování. Počet lidí, kteří dávky dostávají, se ztrojnásobil. Podíl se zvýšil z 8,5 na 18,8 procenta. Důvodem k přiznání víc než poloviny těchto nových příspěvků byly demence, u čtvrtiny to byla mentální retardace a u osmi procent schizofrenie.
Nejčastěji lidé získali dávky na zajištění pomoci kvůli nemocem oběhové soustavy. Zatímco ale tyto choroby byly na počátku tisíciletí důvodem k poskytnutí podpory v 52 procentech případů, o desetiletí později už jen ve 31 procentech případů. Na druhé příčce jsou nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně. Podíl příjemců se zvedl z necelých 15 procent na víc než 17 procent.
Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči v jednotlivých letech
Rok | Příjemci | Příjemci do 18 let | Příjemci nad 81 let |
2007 | 277.300 | 20.000 | 109.200 |
2008 | 295.700 | 20.200 | 117.900 |
2009 | 308.700 | 20.800 | 124.100 |
2010 | 311.500 | 21.800 | 126.500 |
2011 | 306.700 | 22.600 | 125.600 |
2012 | 314.600 | 26.000 | 128.100 |
2013 | 317.800 | 26.400 | 128.000 |
2014 | 327.700 | 27.500 | 132.800 |
Zdroj: Důvodová zpráva k novele o sociálních službách