Zvyšování efektivity české zdravotní péče bude jedním z klíčových témat, o nichž chce v Praze jednat eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. Chce systém přestavět tak, aby byl orientován na primární péči. Akutních lůžek je podle něj v ČR stále moc.
Kromě zdravotních a veterinárních témat, jako je třeba snaha omezením spotřeby antibiotik bojovat s rostoucí rezistencí bakterií vůči nim, by komisař ale rád poukázal i na obecnější věci, například na podle něj zbytečně a nepřijatelně velikou vzdálenost, která nyní obrazně panuje mezi Bruselem a hlavními městy zemí evropské osmadvacítky.
"Jsme připraveni o těch věcech mluvit do detailu. Krok za krokem měnit systém stavěný kolem nemocnic na systém orientovaný především na primární péči. Samozřejmě, že to není možné za rok, že je to kontinuální snaha," řekl litevský komisař před svou cestou do Prahy.
Evropská komise v únoru 2016 ve svém pracovním dokumentu, který je podkladem pro chystaná konkrétní doporučení jednotlivým členským zemím, uznala určité zlepšení v nákladové efektivnosti a správě zdravotní péče v ČR.
V doporučeních pro rok 2015 ale komise upozornila, že pokrok je omezený, finance jsou často vynakládány neefektivně a praktičtí lékaři mnohdy neplní úlohu lékařů "prvního styku", tedy těch, za kterými pacienti v potížích zamíří nejdříve.
Právě to by se podle eurokomisaře mělo do budoucna změnit. "Doporučení je nástrojem, který může nabídnout způsob, jak řídit finance tak, aby se státy vyhnuly finančním problémům a rostoucímu zadlužení," podotkl.
Andriukaitis připomněl, že počet akutních lůžek je v ČR stále nad evropským průměrem. Vyšší je také průměrná doba, kterou pacient v nemocnici stráví. V Česku je to podle něj skoro devět a půl dne, v EU jen mírně přes osm dní. "V žádném případě se nesmí jednat o snižování kvality péče. Ne. Hlavním cílem je vytvořit pro ni lepší podmínky," zdůraznil komisař.
V Praze chce v nadcházejících dnech ale také připomenout obecnější témata související se zdravím, například snahu bojovat proti nadměrnému užívání tabáku, alkoholu, tuků, solí či cukru. "Otázky jako obezita, malá fyzická aktivita a související chronická onemocnění," vypočetl eurokomisař s tím, že podobná témata souvisí nejen se zdravotnictvím, ale také často - v souvislosti s výživou - spadají do kompetence ministerstva zemědělství. Tomu patří i problematika zbytečně vysokého užívání antibiotik ve veterinářství či otázky související s chystanou dohodou o volném obchodu mezi EU a USA známou jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).
Zdroj: ČTK