Legislativa vyžaduje u praktických lékařů ochranné pomůcky

Centrální příjmy a infekční oddělení nemocnic, ale také přes 7 000 praktických lékařů pro dospělé a děti z celého Česka čeká podle MF Dnes v brzké době několikatisícová investice do ochranných pomůcek. A to pro případ, že by se u nich objevil pacient se smrtícím virem Ebola či jinou vysoce nebezpečnou nákazou.

Směrnice platí už několik let. Ale jejich dodržování od lékařů dosud nikdo nevyžadoval. První ordinace na severu Moravy nyní dostaly výzvu, aby si pořídily kompletní sety ochranných pomůcek, pro případ, že by se u nich objevil pacient se smrtícím virem Ebola či jinou vysoce nebezpečnou nákazou.

Vyžadují to léta platné předpisy, které vycházejí z evropského nařízení z roku 2005, a navazující česká legislativa, která vznikala několik let. Jejich dodržování nikdo nekontroloval. Hygienici na Ostravsku nyní začali od praktiků vyžadovat, ať si gumové holínky, rukavice, ochrannou kombinézu, uzavřené brýle a obličejovou masku pořídí.

Předpisy platí pro celou republiku, potvrdilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Problematiku nebezpečných nákaz řeší směrnice číslo 15 pro jednotný postup při vzniku mimořádné události, kterou schválila vláda v lednu 2013. Součástí je i doporučené vybavení ochrannými pracovními pomůckami.

Všechny kraje podle ní musí zajistit uvedení směrnice do praxe spolu s hygieniky, hasiči, záchrannou službou a infektology. Nejdále je zatím právě sever Moravy. Kraj doporučuje lékařům, aby si koupili kompletní sety s pomůckami pro tři osoby za pět tisíc korun. Takové už si pořídila loni krajská záchranná služba.

Pokud by lékař ochranné vybavení neměl a nakazili se kvůli tomu například jeho zaměstnanci, hrozí mu i sankce.

Někteří lékaři o tom vědí. Třeba místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Milan Kudyn přiznal, že směrnici v minulosti částečně četl, ale cíleně ji uložil k ledu a čekal, co se bude dít. Pro další oslovené lékaře jde o novinku.

Šéfka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková říká, že krvácivá horečka ebola, plicní mor, SARS ani jiný typ vysoce nakažlivé a smrtící nemoci se Česku zatím naštěstí neobjevily. Ale infekce neznají hranic a lidé cestují mezi kontinenty, takže k zavlečení nákazy může dojít kdykoli.

Souhlasí s ní i místopředseda České společnosti infekčního lékařství, primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel. O vyšší ochranu před nebezpečnými nákazami totiž sdružení marně usiluje už delší dobu. Uvedl dále, že Evropské i české předpisy platí už několik let, ale zatím je vše jen na papíře. Požaduje, aby se MZ ČR problémem zabývalo. Na rozdíl od ambulantních lékařů si musí infekční oddělení pořídit i přetlakové kukly, které personálu zajistí nejvyšší stupeň ochrany. Jedna stojí kolem 30 tisíc Kč.

Podle Kümpela by měl přitom systém prevence fungovat tak, že pokud záchranná služba, praktický či jiný lékař budou mít podezření, že narazili na pacienta se smrtelnou nákazou, izolují ho, zatelefonují do specializovaného centra a po dohodě ho nechají speciální sanitkou rovnou odvézt do Prahy na Bulovku.

Zda vůbec, kdy a kolik lékařů se ochrannými prostředky vybaví, není jasné. Termín totiž stanoven není. A šéfové profesních sdružení se do toho nijak nehrnou. Předseda Sdružení praktických lékařů Václav Šmatlák nechá stav vybavení prověřit.

Místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Milan Kudyn má za to, že požadavky jsou odtržené od reality. Lékař v ordinaci nemá šanci vážnou nákazu diagnostikovat. U spousty virových nemocí jsou totiž příznaky stejné nebo podobné, především horečka. Dodal, že pokud někdo chce, aby se praktici správně bránili nákazám, musí to dát do zákona. Směrnice vyvolává spoustu otázek.

Hodnocení: 

HaSIM newsletter

Mějte přehled o našich novinkách!