Projekt www.lekovyprůvodce.cz pomůže laikům i lékařům zjistit, jak léky užívat, proč některý lék hradí zdravotní pojišťovny a podá další informace, uvedla ředitelka Ústavu lékového průvodce Ivana Plechatá z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
V Česku se ročně spotřebují léky za 70 miliard korun. Senioři berou denně deset i víc různých léků a potravních doplňků.
Ztratí-li se kdokoli v lékové politice, projekt pomůže najít cestu k cíli. Ztracených lidí je podle Plechaté dost, nejen pacientů, ale i lékařů. Léková politika je regulovaná kvůli bezpečí pacientů i účinnosti léčby, důležitý je i dopad na finance pojišťoven.
V Česku jsou portály, kde pacienti řadu informacích o lécích najdou, například web Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) www.olecich.cz či www.znamsveleky.cz, který mají farmaceutické firmy.
Nový projekt by měl podle Plechaté jít dál. V průběhu roku 2015 spustí spolu s SÚKL e-poradnu, kde bude na konkrétní dotazy odpovídat klinický farmaceut. Dá doporučení, jak upravit spektrum užívaných léků. Pacient pak doporučení může probrat se svým lékařem. Ideální by bylo, kdyby se s dotazy obraceli také lékaři, zejména u pacientů, kteří berou více léků, jsou to třeba senioři, kde právě s ohledem na věk je potřeba velmi pečlivé zvážení, jaké léky jim možno podat, dodala Plechatá.
Nezávislá nezisková organizace Ústav lékového průvodce bude pomáhat také domovům pro seniory zlepšit předepisování a podávání léků klientům. Během února 2015 v dotazníkovém šetření v sedmi domovech důchodců zmapoval situaci 850 klientů. Z nich 79 procent je v užívání léků zcela závislých na ošetřujícím personálu kvůli snížené schopnosti rozhodování či demenci. Berou v průměru deset léků za den, včetně psychofarmak a opioidů, psychiatr tam přitom dochází jen jednou za měsíc a praktik chodí pro 200 klientů dvakrát na dvě hodiny týdně.
Podle Plechaté je to první etapa, ve druhé etapě jim budoue nabídnuty služby zkušených klinických farmaceutů z Nemocnice Na Homolce. Domovy si budou moci ověřit, jak účelně podávají léky, a to díky auditům nad kartami konkrétních pacientů. Ze zapojených 850 bude vybráno asi 250, kteří by z projektu mohli mít největší prospěch.
Výsledkem bude desatero obecných doporučení, která se už nebudou týkat jen těchto pacientů, součástí bude i návrh na systémová opatření po vzoru Británie, kde v podobných zařízeních týmy složené z ošetřujícího lékaře, farmaceuta a geriatra pravidelně probírají složitější pacientské případy.