Rodiče dětí vážně poškozených povinným očkováním by se měli dočkat od státu odškodnění. Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) nyní zvažuje, jakou formou do zákona tento nárok rodičů zapracuje, uvedl hlavní hygienik Vladimír Valenta.
K tomuto kroku vyzval ministerstvo Ústavní soud, když vyhlásil, že MZ ČR může vyhláškou nadále určovat povinné vakcíny a že rodičům hrozí za nedodržení povinnosti pokuta. Ústavní soud také potvrdil, že povinnost očkování před nástupem do mateřské školy není protiústavní.
MZ ČR si je vědomo, že problematika odškodnění tady není řešena, a připravuje tedy právní úpravu. Zda bude v podobě samostatného zákona, nebo jestli to bude včleněno do některého ze současných zákonů, např. do zákona o zdravotním pojištění, je to předmětem rozvahy.
Ročně zůstanou vážné následky po očkování čtyřem až pěti dětem, i proto někteří rodiče očkování potomků odmítají. Argumentují svou zodpovědností za zdraví dítěte a požadují, aby o všech rizicích očkování byla vedena otevřená veřejná debata. Pod petici s tímto požadavkem získalo Sdružení Rozalio, neboli Rodiče za lepší informovanost a svobodnou volbu očkování, za dva týdny téměř 12.000 podpisů.
Pokud se týká nežádoucích účinků, jako každé léky, tak i očkovací látky mohou mít nežádoucí účinky. Ale společenský přínos mnohonásobně překračuje nežádoucí účinky, zdůraznil Valenta.
Ročně zachrání očkování v Česku kolem 500 dětí, které by zemřely, a kolem 150.000, které by onemocněly jednou z infekčních nemocí, proti kterým se očkuje.
Vyskytují se i nějaké nežádoucí účinky, které jsou v řádu stovek. V roce 2014 jich evidoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) kolem 500 nebo 600 v souvislosti s očkovacími látkami. Dominovaly lehčí nežádoucí účinky typu zduření v místě vpichu, zčervenání nebo naznačený lehký průběh daného onemocnění, či zvýšená teplota.
V Česku se očkuje hexavakcínou povinně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence B a onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae B. Další povinná vakcína chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
Podle Valenty jsou současné kombinované vakcíny nesrovnatelně bezpečnější, než kdysi byly očkovací látky proti jednotlivým nemocem. Současné kombinované vakcíny jsou podle něj už natolik specifické a natolik vyčištěné, že obsahují minimum antigenů nutných k vyvolání protilátek. Nynější hexavakcína má kolem 50 antigenů, zatímco dříve jedna očkovací látka proti černému kašli jich měla mnohonásobně více.
V hexavakcíně se očkují malé děti i proti žloutence B, což mnozí rodiče napadají, prý tak malým dětem právě tato nemoc téměř nehrozí. Infekce se přenáší krevní cestou. Valenta řekl, že sice hrozba přenosu je v tomto věku malá, přesto přenos pravděpodobný je. Právě u nejmenších dětí má žloutenka B daleko závažnější průběh. Z počátku probíhá neznatelně, ale pak velmi často, a u dětí významně častěji než u dospělých, přechází do chronického stadia a končí rakovinou jater.