Členové otevřené Platformy pro elektronické zdravotnictví jsou nespokojeni s činností Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) při zavádění elektronického zdravotnictví v Česku. Proces, podle členů, probíhá velmi pomalu a bez diskuse o cílech a přínosech pro systém a zejména pro pacienty. Několik nepodařených projektů, zdrženlivost až nechuť zdravotníků k elektronickému zdravotnictví a pasivní a nesystémový přístup ministerstva zdravotnictví vedoucí k fakticky patové situaci jsou v oblasti elektronizace zdravotnictví alarmující.
Platforma pro elektronické zdravotnictví byla ustavena v únoru roku 2014. Spojuje Českou lékařskou společnost J. E. Purkyně, Národní telemedicínské centrum FN Olomouc, občanská sdružení České národní fórum pro eHealth a ICT Unie a obecně prospěšnou společnost MEDTEL. Hlavním cílem platformy je dosažení širokého konsensu o budoucí podobě zdravotnictví České republiky u odborné i laické veřejnosti tak, aby se elektronické zdravotnictví stalo nástrojem pro zkvalitnění péče o pacienty. Její další cíle jsou obsaženy v přijatém Memorandu o spolupráci při vytváření Národního plánu rozvoje elektronického zdravotnictví. K platformě se připojily také Kancelář WHO v České republice a Česká asociace sester. Současně probíhají jednání s dalšími odbornými subjekty o jejich podpoře, připojení k platformě a podpisu memoranda.
Mezi signatáři najdeme jména jako prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc., předseda ČLS JEP, MUDr. Milan Cabrnoch, předseda správní rady Českého národního fóra pro eHealth o. s., prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., FESC, MBA, vedoucí Národního telemedicínského centra LF UP a FN Olomouc, a další. Platforma nabízí ministerstvu zdravotnictví, zdravotníkům i širší veřejnosti pomoc při hledání celospolečenského konsensu o potřebách a podobě českého zdravotnictví, odborná stanoviska k implementaci nástrojů elektronického zdravotnictví do praxe, připomínkové místo v rámci vnitřního připomínkového řízení ke všem normám dotýkajícím se elektronického zdravotnictví, informační a vzdělávací akce a zapojení do výzkumných a rozvojových projektů a do evropských struktur pro eHealth.
Platforma se například účastnila konference eHealth Day 2014 v únoru nebo MEDSOFT 2014 v březnu. Chystá se také na konferenci Českého národního fóra pro eHealth v dubnu a workshop na XXII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti ve dnech 4.–7. května 2014.
Podle Platformy umožní elektronické zdravotnictví zmapovat finanční toky v resortu, jak to požadují politici, a je přínosem i pro lékaře a pacienty, co se týče kvality péče. Specialista pro smluvní a zdravotní politiku Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP ČR) MUDr. Jiří Bek uvedl, že v současné době existuje možnost podívat se i na vzájemné účinky léků, na zatížení pacientů jednotlivými vyšetřeními. Elektronické zdravotnictví tak dává praktikovi či nemocničnímu lékaři souhrnnou informaci, kterou si může vyzvednout, dostává časový prostor, aby měl víc informací a v rychlejší době mohl stanovit diagnózu i postup léčby.
Podle mluvčího Platformy, MUDr. Struka, pokud by všechno šlo, jak si platforma představuje, tak v ideálním případě za 10 let by mohlo být Česko na cílové úrovni elektronizace zdravotnictví, na které jsou vyspělé státy západní Evropy, Izrael či Kanada. V dané oblasti se pohybuje MUDr. Struk intenzivně od roku 2000 a za těchto téměř patnáct let registruje jen malý posun vpřed. Podle členů Platformy je zatím ministerstvo zdravotnictví v zavádění projektů pasivní a situace je „patová“. Chtějí proto podnítit diskusi o cílech a možných přínosech elektronického zdravotnictví. Na řešení podle nich jedno volební období nestačí, měla by proto být ustavena nezávislá instituce zaštítěná státem, tedy kancelář s kompetencemi a rozpočtem, která by projekty naplňovala dlouhodobě bez ohledu na změny ministrů a vlád.