16.3.2016 senátoři poslali do schvalovacího procesu novelu zákoníku práce. Podle ní by měli zaměstnavatelé vyplácet nemocenskou i v prvních třech dnech stonání. Měli by za to mít sníženy odvody na nemocenské pojištění.
Normu, kterou posoudí vláda a Sněmovna, připravila ČSSD. Ta původně chtěla pouze obnovit vyplácení nemocenské v prvních dnech. Proti tomu protestovali jak zaměstnavatelé, tak i vládní KDU-ČSL a ANO. I proto se ČSSD rozhodla firmám kompenzovat zvýšené náklady, které by firmám přineslo proplácení náhrady mzdy i v prvních třech dnech pracovní neschopnosti zaměstnance.
Novela počítá s tím, že by firmy svým zaměstnancům proplácely 60 procent mzdy i během prvních dnů nemoci. Naopak by se ale snížily platby pojistného na sociální zabezpečení z 25 procent na 24,8 procenta z vyměřovacího základu, a to právě snížením sazby na nemocenské pojištění z 2,3 procenta na 2,1 procenta.
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach uvedl, že by tak firmy na odvodech státu ušetřily ročně zhruba 2,4 miliardy korun. Podle něj je to přijatelné vzhledem k tomu, že „bilance příjmů a výdajů státu na nemocenské pojištění končí od roku 2010 ročně s přebytkem 1,3 až 5,4 miliardy korun, v roce 2014 například 3,77 miliardy korun".
Připomenul také, že vláda se v koaliční smlouvě zavázala obnovit vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. K tomu ale zástupci vlády, zaměstnavatelů a odborů zatím nedospěli. Odbory žádají zrušení třídenní karenční doby. Zaměstnavatelé jsou naopak proti.
Kritici poukazují na to, že se obnovením nemocenské v prvních dnech zvýší její zneužívání například k prodlužování dovolené. Zastánci zase argumentovali tím, že lidé si na léčení berou dovolenou nebo nemoci přecházejí, aby zaměstnání neztratili.
Zdroj: ČTK