Zařízení pro okamžitou pomoc

Dětské azylové domy žádají Ministerstvo práce a sociálnícj věcí ČR (MPSV) o dofinancování svých služeb. Tři desítky zařízení pro okamžitou pomoc, z nichž polovinu tvoří klokánky, vyčíslily chybějící sumu za leden až říjen 2015 na 61,4 milionu korun. Usilují o změnu financování. ZMPSV nepovažuje mimořádné dotace a navyšování částky pro krizovou péči za systémové. Kraje by  nejdřív měly stanovit, kolik lůžek pro děti v tísni vlastně potřebují. Hradila by se pak potřebná péče.

Zařízení pro okamžitou pomoc v Česku v minulých letech přibývalo. Zatímco v roce 2005 jich fungovalo 27 se 115 místy, v roce 2010 jich bylo 56 s 577 místy a v roce 2014 dokonce 88 s 1278 místy. V roce 2015 ubylo deset krizových domovů, celková kapacita byla 1 129 lůžek. Zařízení dostávají na dítě od státu měsíčně příspěvek 22 800 korun. Částka se krátí za dny, kdy byly děti mimo tyto azylové domy.

Na financování si opakovaně stěžoval Fond ohrožených dětí (FOD). Ten přirovnává klokánky k záchranné službě. Ta podle FOD také nedostává peníze jen za to, když zrovna veze pacienta. Také klokánky a další domovy musejí být v pohotovosti a připraveny kdykoliv děti v tísni přijmout, nemohou propustit personál a budovy zavřít. Podle poslankyně Radky Maxová te není problém jen klokánků, ale všech zařízení. Všechna jsou v minusu a kritická situace by se měla řešit.

MPSV mimořádnou dotaci - tehdy jen pro klokánky - odmítlo už v létě 2015. Podle MPSV by taková podpora nebyla fér k ostatním poskytovatelům služeb. Podmínky jsou předem dané a každý se může rozhodnout, jestli bude danou službu poskytovat. Podle stále narůstajícího počtu poskytovatelů však lze soudit, že současné podmínky jsou pro ně zajímavé. MPSV dále uvedlo, že musí zajistit péči o děti, ne automatické fungování všech provozovatelů.

Podle MPSV je míst pro děti v tísni výrazně víc, než kolik jich je potřeba. Kraje si musí říct, kolik a kde krizových lůžek potřebují, a ta stát zafinancuje. Celkové náklady na provoz nemůže ale platit jen stát, musí se hradit z více zdrojů. Neustálé přilévání peněz do krizové péče nepovažuje MPSV za systémové.

V roce 2010 do státních příspěvků odešlo 162,26 milionu korun. V roce 2014 to bylo 258,01 milionu. V roce 2015 se podle předběžných údajů vyplatilo asi 223,21 milionu.

Návrh novely, která by financování změnila, chce předložit senátor Zdeněk Papoušek. Zatím zvažuje několik variant. Jedna z nich počítá s tím, že by se nynější příspěvek 22 800 korun nekrátil. Další možností je, že by zařízení dostávala na lůžko paušál 20 000 korun měsíčně a k tomu 200 korun na dítě na den. Zvažuje se i to, že by se denní částka na dítě odstupňovala podle věku.

V minulosti příspěvek činil 10,8násobek životního minima dítěte. V roce 2011 tak byl pro dítě do šesti let 17 280 korun, pro dítě od šesti do 15 let 21 168 korun a pro dítě od 15 do 18 let
24 300 korun. Kvůli rychle rostoucímu počtu zařízení, a tím také výdajů se částka sjednotila na 22 800 korunách. Víc peněz mělo směřovat k pěstounům.

Potíže by mohla novela rychle vyřešit. Peněz je v systému ochrany dětí dost, jen se špatně rozdělují. Finance pro zařízení pro okamžitou pomoc by využila právě z příspěvku na výkon pěstounské péče. Radnice, neziskové organizace či jiné subjekty na pomoc, poradenství a služby pěstounské rodině na rok dostávají 48 000 korun

Počty zařízení pro okamžitou pomoc dětem, míst a jednotlivých provozovatelů

* předběžné údaje

Zdroj: Výkazy ministerstva práce o sociálně právní ochraně dětí za jednotlivé roky